Přesný čas | Atomové hodiny

Islámský kalendář

Fotolia_34512069_XS

Islám je monoteistické abrahámovské náboženství. Jeho základy jsou pevně spjaty s judaismem i křesťanstvím. Vzhledem k tomu, že podle odhadů je na světě jedna až dvě miliardy muslimů, je islám druhým nejrozšířenějším náboženstvím – po křesťanství. Existují i země, kde více než devadesát procent obyvatel jsou muslimové, a filozofie islámu tak tvoří nedílnou součást každodenního života. Základním parametrem islámu je Korán, který podle pověry zjevil Bůh prorokovi Muhammadovi. Kromě toho, že má svou vlastní svatou knihu, má islám také vlastní kalendář.


Islámský kalendář Hijri zavedl chalífa Umar v roce 637 a začíná hidžrou - dnem, kdy se prorok Muhammad vydal na svou pouť z Mekky do Mediny, tedy rokem 622 křesťanského letopočtu.

Jednotlivé měsíce islámského kalendáře jsou odvozovány od polohy Měsíce

Jedná se o lunární typ kalendáře, což znamená, že jeho jednotlivé měsíce jsou odvozovány podle polohy Měsíce. Celkem má islámský rok dvanáct měsíců a každý měsíc trvá střídavě třicet nebo devětadvacet dní. Pouze dvanáctý měsíc může mít podle nařízení devětadvacet či třicet dní. Počet dní se odvíjí od polohy Měsíce. Jednotlivé měsíce islámského roku se jmenují následovně: muharram, safar, rabí' al-awwal, rabí' al-thani, džumádal-úlá, džumádal-thni, radžab, ša'ban, ramadán, šawwal, dzul-ka'dah a dzul-hidždža. Nový měsíc začíná vždy v novoluní, v okamžiku, kdy se po západu slunce objeví srpek nového Měsíce.

Rok v islámském kalendáři má 354 dní (v přestupných letech 355 dní – v cyklu muslimských roků je vždy devatenáct let obyčejných a jedenáct přestupných). Kvůli tomu se začátek a konec roku i jednotlivá data svátků v porovnání s gregoriánským kalendářem, jenž se u nás používá, stále mění. Každým rokem jsou tyto svátky o jedenáct až dvanáct dní dříve, než tomu bylo v roce předcházejícím.Muslimové tak někdy mohou příchod nového roku slavit hned dvakrát během našeho jednoho roku. Tento úkaz nastává jednou za dvaatřicet let. Vzhledem k tomu, že se oba kalendáře vůči sobě pohybují, přibližně jednou za třiatřicet let se rozdíl mezi oběma letopočty sníží o jeden rok.

Památným dnem je pro muslimy pátek

Zvláštním památným dnem každého týdne je v islámském kalendářipátek. V pátek 16. července 622 se totiž poprvé poté, co Muhammad vyrazil z Mekky do Mediny, objevil Měsíc. Velký význam pátků se odvíjí od posledních modliteb ve shromáždění. Ty musí dodržovat každý muslim, jenž má možnost se jich zúčastnit. Islámský kalendář však v sobě má celou řadu dalších svátků, které se řídí podle lunárního kalendáře a jsou pohyblivé.

Velmi důležitým svátkem je Milad al-Nabi (někdy nazýván také Mawlidan-Nabi či jen jednoduše Mawlid). Jde o oslavu narozenin proroka Muhammada. Šíité tento svátek slaví vždy o pět dní později.

Ramadán – měsíc přísného půstu a soustředění na duchovní podstatu islámu

I pro obyvatele nemuslimských zemí je nejznámějším svátkem Ramadán. Jedná se o devátý měsíc islámského kalendáře, při němž by všichni muslimové (vyjma těhotných žen, dětí, nemocných a starých lidí) měli od úsvitu až do soumraku dodržovat přísný půst. Během dne jsou obvykle zavřeny všechny restaurace, jíst a pít na veřejnosti se i od turistů považuje za velice nevhodné. Fotolia_43266802_XSZamíříte-li do některého z hotelových komplexů, dodržování Ramadánu se od vás neočekává, pokud však navštívíte nějakou zapadlou vesničku, je mnohem lepší na veřejnosti nic nepít, nejíst a ani nekouřit. V noci však mohou muslimové jíst a pít, jak jen chtějí – a také to tak dělají. Půst v tomto měsíci, který je nazýván saum, patří mezi pět základních pilířů islámu a slaví se ve všech muslimských zemích. Jeho podstatou je dočasné zřeknutí se určitých pozemských potřeb a soustředění se na duchovní podstatu islámu, svým datem totiž připomíná chvíli prvního zjevení proroka Muhammeda. V roce 2012 Ramadán probíhal mezi 20. červencem a 18. srpnem.

Posledním dnem Ramadánu je svátek Eidul-Fitr. Typické jsou pro něj především rodinné návštěvy, hostiny a velké oslavy, které se obvykle mohou protáhnout na dva až tři dny.

Eid al-Adha - oslava poutníků mířících do Mekky

V muslimských zemích se často protahuje také svátek Eid al-Adha (někdy nese název Azha, Korban či Qurban). Jedná se o slavnost, kdy bohatší lidé zabijí ovci, popřípadě jiné zvíře a o toto maso se rozdělí se svou rodinou a chudými. V tento čtyřdenní svátek se oslavují poutníci, kteří putují do Mekky.

Všem divákům, kteří pravidelně sledují televizní zprávy, je dobře znám šíitský festival s názvem Ashura. Tento svátek je prvním ze čtyřiceti dnů smutku, který se drží nad úmrtím imáma Hussaina v Karbale v Iráku. Při tomto šíitském festivalu prochází městy velká procesí, která jsou vedena koněm bez jezdce. Někteří truchlící v procesí vyjadřují svůj zármutek tím, že si sami ocelovými bodci mrskají záda až do krve.

Navruz jako oslavy příchodu jara

Tradičně ustálené datum 21. března má svátek Navruz(v některých případech také Nawroz, Novroz či Nauryz). Jak toto datum napovídá, jedná se o oslavy příchodu jara. V každé zemi mají tyto oslavy jinou podobu, slaví se po několik dní, především pak v Iránu a zemích střední Asie. Na programu bývají divadelní vystoupení, návštěvy příbuzných a přátel i trhy. Součástí oslav bývají rovněž veřejné hry, známá je například hra buzkashi, která je oblíbená v Mazar-e Sharif. V podstatě jde o pólo na koních s jedním podstatnýmrozdílem –„míčem“ se stává tělo mrtvé kozy.